Jak mi moje vlastní podprahové vyzařování začalo komplikovat manželský vztah

Tak konečně! Mám ho! Je tady, a já ještě ani přesně nevím, jak s ním naložím. V noci jsem sice byla zase pár hodin vzhůru, ale stálo to za to. Odhalila jsem SVŮJ VZKAZ. Zprávu, kterou nevědomky „vysílám“ a která mi kazí můj vztah.

Komunikace ve vztahu je důležitá, ale …

Slova nejsou všechno. Věděli jste, že slova při rozhovoru nesou jen asi 7 % informace a zbytek sdělení tvoří neverbální složka (mimika, tón hlasu atd.)? A teď si představte, že další informace o sobě světu sdělujeme ještě úplně neznatelně, podprahově a nevíme o tom ani my sami, ani druhá strana.

Přesto jsou tyto podprahové a neviditelné vzkazy „přečteny“ a výrazně ovlivňují vzájemné chování lidí. Jejich účinek se ovšem někdy ve vztahu projeví až po určité době.

Když jsem už delší čas pociťovala, že se můj manžel o mě nezajímá tolik, jak bych si přála, hodně jsem si s tím lámala hlavu. Takže i my? Jak to? To opravdu skončíme jen jako dva spolubydlící, co občas prohodí pár formálních slov? To mě děsilo. Nelíbil se mi ten sílící pocit, že si sem tam v našem vztahu začínám připadat osamělá.

Zkoušela jsem rozhovory, dopisy na téma, co se mi líbí a co ne, vyjadřovala nespokojenost nejrůznějšími způsoby, provokovala, ignorovala, ale nic se mezi námi nezlepšovalo. I já jsem si prošla tou fází, kdy jsem ze všeho vinila pouze svého muže a trápila se tím, proč dělá nebo nedělá to či ono …

Ale teprve když jsem se zaměřila na sebe (tak jak to má správně být), daly se věci do pohybu.

Z praxe s klienty jsem už dávno poučená o existenci podvědomých „šablon“ v nás. Je to naše naprogramování z dětství, které si neseme v sobě a opakovaně si jím do života přitahujeme situace a vztahy stále stejného typu – dokud v sobě ty staré nepříznivé zkušenosti z domova aktivně nezpracujeme. Šablony uložené v podvědomí se projevují oním podprahovým „vysíláním“, podle něhož na nás okolí reaguje.

A tak slýchám od klientů stížnosti typu „Pořád přitahuji jen ženaté a nedostupné muže“. Nebo „Každý partner se ke mně po čase začne chovat neuctivě.“ A jindy zase „Všichni mě jen využívají a já jim neumím říct ne“, „V jakémkoliv vztahu si začnu postupně připadat zbytečná a nepotřebná“ a našla bych mnoho dalších příkladů nejrůznějšího druhu.

Jsou to všechno výsledky zážitků a zkušeností, které si ti lidé nesou z dětství. Když se tyto jejich vnitřní „programy“ odstraní, problém pomine a oni vystoupí z kolotoče opakujících se nebo dlouhodobě přetrvávajících situací.

Ale znáte to – kovářova kobyla …. A tak mi to, co sama vysílám směrem ke svému muži, dlouho nedocházelo. Věděla jsem sice, že v dětství jsem svého otčíma záměrně ignorovala a snažila se, aby si mě nevšímal. A tušila jsem, že teď po letech svého muže taky nějak sama odháním a k jeho odtažitému přístupu ho jaksi podprahově vybízím. Ale ten vzkaz, od dětství uzamknutý ve mně, jsem zatím nepochopila.

 

Stalo se vám někdy, že se v noci probudíte, nemůžete usnout, přemýšlíte o vašem aktuálním problému a najednou přijde ten správný nápad? To řešení? I když radši spím celou noc v kuse, přesto vítám tyto občasné noční výpadky spánku jako velmi přínosné. A tentokrát to opravdu stálo za to.

Konečně mi to docvaklo.

Najednou se pospojovaly ty správné zásadní momenty mého života do jedné řady a všechno bylo jasné. Byly čtyři hodiny ráno. “Jsem ta, o kterou se nemusíš starat a zajímat.“ To je ono! To je můj podprahový vzkaz, moje šablona, která se zformovala v dětství a podle níž se chovám vůči partnerovi, aniž to vím. A přitom vědomě tolik toužím po jeho péči a zájmu.

Dřímalo to ve mně dlouhých pár desítek roků. Ale až po letech manželství se tento můj podvědomý postoj vydral na povrch, řídí mé chování a bude mi narušovat vztah do té doby, než se se svými dětskými zkušenostmi vypořádám.

Nechal mě můj biologický otec, nevšímal si mě druhý manžel mé matky a pak ani ten třetí. Neprojevovali o mě zájem. A nyní, se svou postupně upadající pozorností, vystřídal tyto „muže mého života“ další – můj manžel. Jak prosté. Takže se mi vlastně děje jenom to, na co jsem byla zvyklá a naučená z domova. Jako všem, kdo si z dětství nesou nějaké bloky.

Nalezení klíče je prvním krokem k otevření dveří. Teď, když znám podstatu problému, můžu ho konečně efektivně řešit. Vidíte, že slova, domluvy a partnerské rozhovory opravdu někdy na všechno nestačí …

Autor: Lada Gracy Skulilová

"Jsem expertkou v oblasti psychických, psychosomatických a vztahových problémů a jejich řešení. Mou velkou vášní je odhalovat u klientů skryté podvědomé vzorce, které stojí za většinou jejich potíží. Protože vím, jak tyto negativní podvědomé vzorce v dětství vznikají, jsem schopna vést rodiče tak, aby je při výchově nevkládali do svých dětí. Ukazuji dospělým, jak očistit od nežádoucích podvědomých vzorců i jejich vlastní vztah a jak ho povýšit na plně funkční a vzorový pro ně samotné i pro jejich děti." Můj příběh si přečtěte zde >>

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *