Kdo by se nechtěl cítit stále mladý … Ale můžeme tomu nějak napomoct? Možná vás překvapí, co všechno může mít vliv na náš budoucí životní pocit a stav.
Bylo to před mnoha lety, někdy v době studií na střední škole, když jsem v časopise viděla černobílou fotku, kterou si pamatuji dodnes. Štíhlá žena s dlouhými blond vlasy, ve světlém trikotu, je zachycena při cvičení, v rozkročené cvičební póze s rozpaženýma rukama a v mírném předklonu. Z fotky září její úsměv, pružné tělo a mladistvý vzhled. Vypadá maximálně na třicet.
V krátkém textu pod obrázkem psali, že je to manželka nějakého slavného anglického zpěváka, která ve svých padesáti letech denně cvičí, udržuje se a zachovala si tuhle vizáž. (Možná tam psali něco i o vegetariánství, ale to už si přesně nepamatuju.)
Aha, řekla jsem si tehdy
coby čerstvá adolescentka. Toto je možné? Takhle může člověk v padesáti opravdu vypadat? V mé mlhavé představě tehdy byli lidé tohoto věku nejspíš už důchodci se vším všudy – nepohybliví, s kily navíc, kteří mají to nejlepší ze života už dávno za sebou a na někdejší mládí jenom vzpomínají.
No tak když může ona, tak to chci taky, rozhodla jsem se tenkrát nad časopisem. Byl to asi Mladý Svět.
Uplynula dlouhá doba a ta stará fotka se mi v mých padesáti letech znovu vybavila. A s úlevou jsem mohla zkonstatovat, že do „odepsaného důchodce“ z mých pubertálních představ mám (snad) ještě daleko.
Je pravda, že hubená jsem byla odjakživa, a taky jsem už na té střední škole více či méně pravidelně cvičila. A snažím se rekreačně sportovat dodnes. Ale tajně v skrytu duše si myslím, že mě ta fotka podvědomě ovlivňovala jako vzor po celou dobu až do dnešních dnů.
A víte co?
Já jsem s tím nepřestala a dělám to pořád! Prostě chytám se takových signálů, že nemusíme stárnout podle obecně zažitých představ. Nedávno jsem narazila na fotku jedné slavné americké herečky, které je přes sedmdesát. Ale nikdo by jí to nehádal, vypadá mladě. (Sama říká, že má z dřívějších dob jen liposukci pod bradou a u očí, další umělé úpravy odmítá, protože jako herečka potřebuje obličejem hýbat.)
Zase jsem si řekla to svoje aha, takhle to může být? Normální pohledná aktivní ženská v sedmdesáti? OK, beru! A podvědomý program začíná běžet …
Pamatuji si na mladého klienta. Popisoval mi, jak se bojí stáří a má hrůzu z toho, co ho čeká, protože vidí, jak jeho prarodiče jsou na tom špatně a jak je pro ně jejich žití už jen utrpením. Něčeho takového se on vůbec nechce dožít. To je raději ochoten uvažovat o předčasném odchodu, protože si ani neumí představit, že by měl takto dopadnout …
Podle mého názoru může vzor, uložený během života v podvědomí, velmi silně ovlivňovat, jak to s námi v pozdějších letech dopadne.
Všimla jsem si, že když někdy slyším z úst starších příbuzných nebo známých stížnosti na to, jak je to stáří špatné a plné problémů a trápení, v duchu to vždycky odmítám.
I když s nimi soucítím a mám pochopení, pro sebe si říkám – ne! To se MĚ netýká. Já budu zdravá. Silná. Plná elánu. Budu žít do 150 let …
Samozřejmě vím, že tato představa je nadnesená. A taky nemám žádnou jistotu, že mi můj postoj v budoucnu opravdu pomůže. Ovšem věřit tomu můžu. Pravdou je, že svůj stav – fyzický i mentální – máme do značné míry ve svých rukou.
8 tipů, co pro sebe můžeme udělat
Nedávno se mě v rámci poradny dotazovala jedna paní ve věku lehce přes padesát, jak získat životní nadhled, zbavit se obav z toho, co přijde, a najít vnitřní rovnováhu a klid. Současně s tím tuto ženu trápily i různé zdravotní potíže, takže se celkově necítila tak, jak by chtěla.
Vedlo mě to k zamyšlení nad tím, které faktory mohou mít ve středním a pozdějším věku vliv na náš stav a životní pocit. Sestavila jsem pro vás osm tipů, z nichž první čtyři vám dnes představím podrobněji. Tady jsou:
1. Jezte (zdravě) – pijte (hodně vody) – dýchejte (pořádně)
O zdravé stravě je asi zbytečné se tady rozepisovat. Pohlídejte si hlavně, aby v jídelníčku nepřevažovaly kyselinotvorné potraviny, jako maso a uzeniny, tvrdé a zrající sýry, pšeničné pečivo, cukr, konzervované výrobky, alkohol. Nechcete-li vrásky a vytahanou kůži na krku, pijte také hodně vody. Ale ta je tělu užitečná i z mnoha jiných důvodů, jak už jsem dříve psala v článku Proč nemám energii?.
Dýchání je činnost pro tělo i mysl všeobecně prospěšná, a to zdaleka ne jen tím, že nás udržuje při životě. Další benefity správného dechu popisuje rozhovor s lektorkou vědomého dýchání - musí ale být dostatečně vydatné, pravidelné a nejlépe občas i vědomé. Máte sedavý životní/pracovní styl, stres, obavy, úzkosti? To vše nahrává špatnému dýchání.
Ještě bych doplnila, že pro všestranně dobrou kondici se doporučuje pravidelný a vydatný spánek.
Už jako malá jsem si přečetla v jedné kosmetické brožuře mojí mámy, že chcete-li být krásná, je potřeba se alespoň dvakrát za týden vyspat do růžova! Tak nezapomeňte, dámy.
3. Naučte se určitému životnímu rytmu.
Udržujte se pořád pokud možno ve svém (přiměřeném) tempu a rytmu. Je fajn, když si člověk zvykne na pravidelné cvičení i další úkony a činnosti, které opakovaně provozuje. Kdo je do vysokého věku věrný svým navyklým aktivitám, ten zbytečně neupadá na duchu, ani na těle.
Znám 80-tiletého zubaře, který (mimochodem po vzoru svého otce - také zubaře do pozdního věku) pravidelně v 7 ráno už stojí u svého zubařského křesla (a ještě taky cvičí jógu).
