Co jste si možná mysleli, ale není to pravda - o vztazích, pocitech, o fungování podvědomí i jiných věcí na tomto světě...
Změnou úhlu pohledu se vám ovšem můžou otevřít nové, netušené možnosti.
Mýty vs. skutečnost
Možná vás překvapí, že některé často opakované a všeobecně známé "pravdy" vlastně neodpovídají skutečnosti. Ve své terapeutické praxi jsem měla možnost vysledovat, že plno věcí je úplně jinak, než jak panuje obecné povědomí.
Lidé občas ke své vlastní škodě bývají oběťmi vlastních domněnek, anebo široce rozšířených názorů. Jsou to ovšem někdy jenom mýty a my si na ně teď trochu posvítíme. Nasbírala jsem jich postupně už slušnou řádku a dnes pro vás namátkou vybírám několik z nich.
Co bylo, bylo?
Pocity jsou výsadou lidí, ale lidé sami o svých pocitech a prožívání zdaleka nevědí všechno. Dokládají to dva mýty, které se právě pocitů týkají.
Mýtus 1
Nepříjemné pocity jako vztek, bezmoc, nejistota, averze atd., které v určité chvíli prožívám, jsou způsobeny právě probíhající situací nebo zúčastněnými lidmi a vznikají v daném okamžiku.
PRAVDA 1:
Lidé, situace a okolnosti nejsou příčinou našich špatných pocitů. Ty se v nás jejich vlivem pouze oživují. Svůj původ a kořeny však mají vždy v naší vlastní minulosti.
Důkazem je to, že dvě různé osoby budou na stejnou situaci reagovat různě. Zatímco jeden se rozčílí, znervózní, roztřepe apod., druhý zůstane úplně v klidu - nic mu to nedělá. Není na to totiž citlivý. Nemá ze svého dětství vypěstované žádné negativní reakce na příslušný podnět.
Vhodná terapie, např. regresní přepis v hypnóze, dokáže v historii člověka ty nepříjemné pocity vystopovat až ke kořenům a odstranit rovnou u zdroje. V dalších podobných situacích už pak dotyčný zůstane v pohodě. Stejné situace už v jeho podvědomé paměti nic neoživí a žádnou negativní reakci nevzbudí.
Uvedenému mýtu nahrává i další zdánlivý jev.
Mýtus 2:
Moje staré nepříjemné pocity z minulých prožitků jsou dávno pryč. Už neexistují.
PRAVDA 2:
Všechny staré emoce i fyzické pocity, které jsme kdysi vlivem okolností prožili, jsou uloženy dál v naší podvědomé paměti. Každá prožitá situace je natrvalo zapsána jako vzpomínka, skládající se ze dvou částí - 1. okolnosti (tzn. děj) a 2. náš emocionální doprovod (tehdejší stav a pocity).
Platí to i pro události, které si už nepamatujeme. Protože něco sice už není v hlavě a vědomé mysli, zapomněli jsme to, ale přesto je tento záznam pořád v našem podvědomí.
Staré nepříjemné pocity si tedy stále neseme v sobě. Za určitých podmínek se mohou znovu "probudit", což je docela běžný jev. Jak uvádím u mýtu 1, způsobují to aktuální situace, okolnosti a chování lidí. Další variantou je vyvolání některých klíčových vzpomínek při terapii, třeba cestou tzv. bdělé regrese.
Velké množství nasbíraných emocionálních bolestí a nepříjemných pocitů z minulosti bývá zdrojem pozdějších problémů a tvoří zátěž pro naši psychiku. Jejich zpětným zahojením si člověk může dost podstatně vylepšit život.
Podrobně se vlivem minulosti na současnost i automatickým vybavováním starých emocí a reakcí zabývám v e-booku Buďte strůjcem svého štěstí aneb Proč se vyplatí zabývat se vlastním podvědomím, který si můžete stáhnout zdarma.
Jsme, nebo nejsme bezmocní proti osudu?
Mýtus 3
je o tom, že s danou situací se nedá nic dělat.
"Je to prostě bohužel tak, jak to je, a já se s tím musím smířit. Nemůžu tu situaci, ve které jsem, nijak ovlivnit."
PRAVDA 3:
I s okolnostmi můžete pohnout. To, jak se k vám chová někdo jiný nebo jak se odvíjejí situace, které se vás týkají, to všechno máte ve svých rukou.
Co vám vstupuje do života, co se vám děje, si vy sami přitahujete na základě svého vnitřního podvědomého nastavení.
Změnou tohoto nastavení jste schopni následně
- dosáhnout změny v chování jiné osoby,
- odstranit problémy, které vás potkaly,
- zlepšit své vztahy atd.
Takže co když vás trápí nějaký problém?
Místo rezignace ("nemůžu s tím nic dělat") hledejte cesty, jak odbourat své blokující podvědomé vzorce, které vás v nevyhovující situaci drží. U mých klientů se při odbourávání jejich nevyhovujících podvědomých programů mnohokrát dobře osvěčil regresní přepis v hypnóze.
Mýtus 4:
Nemá štěstí v lásce ...
Zatím se mu (jí) nepodařilo najít tu pravou (toho pravého), má smůlu, že pokaždé narazí na nevhodnou partii a že to nakonec nedopadne ...
PRAVDA 4:
Přitahujeme si do života přesně ty správné a odpovídající lidi - na základě svého vnitřního nastavení (tj. podvědomých vzorců a vzorů, norem, programů atd.). Nic není náhoda. Tito partneři nám ukazují (zrcadlí) to, co u sebe nemáme zpracováno z rané minulosti.
To, že si s nimi po čase nerozumíme a necítíme se s nimi dobře, je jenom výsledek toho, že nás mimoděk dostávají do naší staré a dobře známé nevyhovující dětské role nebo že oživují naše staré nenaplněné potřeby, nepříjemné pocity apod.
Většinou nám odhalují nutnost dořešit si své vztahy s vlastními rodiči nebo zahojit zpětně své staré rány, křivdy a zrady.
Za nespokojenými partnerskými vztahy je potřeba vidět příležitost k práci na sobě a k vyčištění podvědomí od starého balastu. Potom se partnerský vztah zlepší, anebo k sobě začneme přitahovat jiný typ partnerů a problémy se přestanou opakovat.
Je lepší si nezahrávat!
Lidé se některých druhů terapií i bojí. Někdo má respekt z hypnózy, jiného zase mohly vystrašit historky o tom, jak se klient někde zasekl při regresi.
Mýtus 5 o uvíznutí v minulosti
Když mě terapeut zavede při regresi zpátky do minulosti, je nebezpečí, že mě pak nedostane ven a zůstanu tam trčet.
PRAVDA 5:
Bdělá regrese podle Dragomireckého (tzv. hlubinná regresní terapie - HRT, nebo taky HAP) znamená pouze vybavování starých vzpomínek z podvědomí do vědomé mysli.
Jedná se tedy o vzpomínání (i když na velmi staré prožitky), při kterém je člověk pořád tady v přítomnosti. Nikam dozadu necestuje.
Totéž probíhá při regresním přepisu v hypnóze, kdy stejný proces provádí klientovo podvědomí bez účasti vědomé mysli. Obě techniky jsem sama mnohokrát absolvovala a všechno probíhalo naprosto bez problémů. Tyto dvě metody jsou zcela bezpečné.
K některým starším článkům tudy::
