Dech je jediný nástroj, kterým můžete proměnit svůj život takřka okamžitě k lepšímu, říká Jana Šelle, sopranistka, hlasový pedagog, specialistka hlasové diagnostiky a lektorka vědomého dýchání.
A právě téma dýchání je dnes, kdy sundáváme po delší době na veřejnosti své roušky, aktuální pro řadu lidí. Mnozí totiž měli pocit, že s rouškou se dusí. Bouřili se proti vdechování vlastních zplodin. Teď se konečně mohou volně nadechnout. Jenomže i bez roušky se mnohdy člověk sám ochuzuje o blahodárný vliv plného a vydatného dechu.
S Janou jsem se bavila o sférách jejího zájmu – dechu, zvuku, energiích i duši. A když jsem pak na Facebooku sledovala videa, která průběžně natáčí (nejen) na téma různých užitečných dechových technik, uvědomila jsem si tam poprvé zajímavou souvislost: že pojmy INSPIRACE, DUCH a DECH, na první pohled vzdálené, se ve svém latinském základu téměř shodují.
Co asi naznačuje ta podobnost mezi slovy spiritum a spiritus (tedy „nádech“ a „duch“)? A co, nebo kdo nám vlastně ve skutečnosti přináší tu „in-spiraci“? Možná nás blíž k pochopení nasměruje následující rozhovor.
Lada: Jano, operní zpěv už tě provází léta. V současnosti ale působíš taky jako lektorka vědomého dýchání. Můžeš čtenářům stručně přiblížit, o co se jedná a jak ses k tomu dostala?
Jana: Velmi silnou motivaci, proč jsem se začala zabývat vědomým dýcháním, bylo setkání s čínskou zpěvačkou Feng Yun Song. Tato jemná a obdivuhodná žena mi dovolila nahlédnout do světa čínské medicíny ve spojení s léčivými účinky zpěvu v oblasti psychiky, psychosomatiky s příznivým dopadem pro osobnostní rozvoj.
V důsledku této spolupráce jsem pocítila úlevu a trvalou změnu ve vnitřním nastavení, které mi dovolilo v harmonii a s klidem si přeladit svůj hektický život do vnitřně prožívané pohody.
Myslím taky, že se toto prolnutí odehrálo v mém životním období, kdy jsem hledala silný impuls, který by mé profesi a osobnímu životu přinesl zajímavý, nebo spíše smysluplnější rozměr.
Zpěv a pěvecká produkce je něco posvátně výjimečného. Děje se sice neviditelné, ale v prostoru obsažené kouzlo energetické výměny.
Měla jsem pocit, že potřebuji poznat hlubší souvislosti mezi hlasem, dechem. A zpěv, to je jedna velká kapitola, která o nás vypovídá podobně jako otisky prstů….
Lada: Pro tebe jako sopranistku je práce s dechem určitě důležitá pro dobrý pěvecký výkon. Proč bychom měli s dechem vědomě pracovat my ostatní? A potřebuje to dnešní člověk více než lidé v minulosti?
Jana: Styl práce se za posledních 50 let neskutečné změnil. Všechno teď řešíme především hlavou a ve virtuálních rozměrech. Úplně se oddělila, a dovolím si říct rozbila se, přirozená propojenost fyzické činnosti s mentálním nastavením.
Jsme uvnitř dokonale rozložení na součástky a to dělá tu paseku v naší psychice: hlava myslí daleko více dopředu, než je vůbec reálné a tělo přitom sedí na gauči nebo v kancelářské židli a jaké teprve umíme navázat do tohoto řetězce neuvěřitelné emoce, až nemoce …
Účinně to lze zesouladit právě pomocí dechu.
Lada: Jaké důsledky může organismu přinést nedostatečné, příliš povrchní dýchání?
Jana: Kdo aktivně sportuje, pocítil, že po dvaceti minutách běhu, rytmické chůze, jakékoliv pohybové aktivity na vzduchu, jeho tělo přepíná do jiných obrátek. Poznáme to podle hlubšího dechu. Čím víc dostává zabrat, tím se zapojí jiné svaly do celého procesu.
To je strašně fajn, protože v té chvíli pracuje hluboké svalstvo, které se upíná na bránici. Ona je královnou organismu, zásobuje vnitřní orgány živinami, zrychlí metabolismus, cítíme se, jako bychom tzv. chytili druhý dech.
A tak to funguje i v opeře … Pracuje cele tělo. Někdy bolí svaly tam, kde byste to vůbec nečekali. V operním zpěvu jde o vrcholový sportovní výkon těla, a ještě u toho musíte vypadat krásné a blaženě, případně odehrát roli dívenky o dvacet let mladší, což je energeticky neuvěřitelně vyčerpávající. Výborná energetická stimulace!
Lada: Někteří lidé trpí i bez velkých výkonů točením hlavy, nevolností až stavy na omdlení, nebo bušením srdce, a přitom výsledky lékařských vyšetření jsou u nich negativní. Podle mého názoru může někdy jít o nedostatek kyslíku, zejména v případech, kdy dotyčný nemá dostatek pohybu. Jak to vidíš ty?
Jana: Prostě jsme zadušení. Tělo je pouhá energetická vibrace a potřebuje primárně slunce, vodu, vzduch. A lásku. Jsme baterie, monočlánek do nástěnných hodin, a když se zapomeneme těmito akumulátory nabíjet, startujeme začarovaný kruh. Spirálu střemhlav dolů a rafičku na spektru emocí spíše k minusu.
Pak energie klesá, svalstvo ochabuje, metabolismus zpomaluje, psychika chřadne. Podléháme náladám, pochybnostem, úzkostem, probouzíme se nevrlí, smutní, naštvaní a pak – prosyceni docela nesympatickou emocí – jdeme mezi lidi a šíříme ty emocionální toxiny jako kruhy na vodě dál …
Není divu, že je naše úroveň vědomí na frekvenci, která přitáhne lidi podobné úrovně vědomí. A popravdě, komu by nebylo v roli oběti dobře. „Já za nic nemůžu, to oni“ je často myšlenka, podvědomá matrice zakořeněná v dětství, která stojí za řetězcem nálady zvané úzkost, frustrace, deprese.
Lada: Používáš i ty sama některá dechová cvičení mimo oblast operního zpěvu? Co ti to dává?
Jana: Poznám na sobě, když jsem se energeticky odflákla a řekla si – to je dobrý, dyť vím, jak to je, zvládnu to myšlenkou, naprogramuju se … prd! Tělo neošidíme, některý věci prostě musíme DĚLAT, nestačí si je jenom myslet …
Lada: Vím, že pořádáš a vedeš skupinové kurzy. Jejich záběr a efekt je širší než jen výuka správného dechu. Co všechno může absolvent kurzem získat?
Jana: Zásadně se věci dějí právě ve zpěvu. Zlehka se zbavujeme emocionálních uzlíků, které jsme utržili životaběhem.
Přestali jsme zpívat, vymizela přirozená potřeba ulehčit si těžkou fyzickou práci zpěvem, a odvést tak mysl od těžkostí a přeladit ji do vyšších frekvenci, které jsou přirozeně ukryté v každé písni. Lidové obzvlášť.
My už dneska pouze interpretujeme, a to hlavně potichu, a pokud možno v utajení sami za volantem … Ze strachu, že by nás někdo slyšel, nebo že by nás bylo konečně slyšet -?
Zpěv umí vyladit hormonální a enzymatický systém těla.
Dám klientům jednoduchou instrukci “nadechněte se”, a nestane se nic. Neumíme to. Úplně nám chybí návyk plnotučného nádechu … A to je pak vidět ten rozdíl v kvalitě hlasu, výrazu obličeje, v osobní pohodě, přirozené přesvědčivosti…
A je radost vidět, jak se lidé pomaloučku uvolňuji ze sevření své mysli a pomalilinku a opatrně se začíná vyloupávat krása duše přes všechny ty nánosy získaných předsudků. Proto tu práci miluju. Činí lidi šťastnějšími.
Moje kurzy poskytují lidem bezpečný prostor otevřít se, uvolnit a potkat se se všemi aspekty svého hlasu, tudíž podstatou svojí osobnosti. Zbavit se stresu ze svého hlasu. Naučí se prodýchat se skrze emoce. Vždyť vnitřní radost ze sebe sama je tím nejcennějším dárkem, který sami sobě můžeme dát.
Lada: Pro koho jsou tvoje kurzy určeny?
Jana: Moje metoda nemá věkové omezení. Lidé se chtějí naučit zpívat, nebo se vrátit ke zpěvu. Dnes už s jistotou mohu tvrdit, že někde úplně spodním proudem teče touha vrátit se sám k sobě, naladit se na své čchi a čerpat energii z jiných zdrojů; nastartovat svoje vnitřní motory.
Můj přístup spočívá ve výjimečné kombinaci znalostí pěveckých technik a daru hlubinné emocionální inteligence. Dokážu tak propojit informace z intuitivní sféry s informacemi odborného rázu v impuls prozření.
Dochází pak k uvolnění hlouběji uložených překážek, které jsou příčinou nežádoucí pavučinky souvislostí zapsaných v těle. Vidím ty zápisy stresu v tělech a dokážu podat instrukci, jaký krok je potřeba udělat směrem k uvolnění. Často jsem sama překvapena, jak je to účinné.
Lada: Uvádí se, že dostatečně hluboký dech přispívá k odkyselování těla – vylučováním CO2 plícemi. Počítá vědomé dýchání i s tímto efektem? Překyselený organismus je totiž dnes poměrně rozšířeným problémem.
Jana: Otázka překyselení a nedostatečnosti kyslíku v těle je klíčová. Nejenže aktivizujeme dechem přirozenou metabolickou výměnu, reálnou chemickou očistu těla, ale taky celý organismus včetně psychiky a esenciálního osobního vědomí i spirituální rozměry duše.
Jsme totiž nejen důmyslná chemická továrna, ale bytost předurčená zářit a žít v harmonii a láskyplném klidu. A když nemáme kyslík, jsme prostě otrávení. A to na všech úrovních naši bytosti.
Lada: Chtěla bych se ještě zeptat, jestli podle tebe může existovat nějaká souvislost mezi ztuhlými zádovými svaly a nedostatečným nadechováním?
Jana: Ztuhlá zadá, šíjové svaly mají široké spektrum souvislostí. Záleží na individuálním obrazu, musela bych s tím člověkem probrat jeho život v souvislostech, z bazální úrovně je to odraz míry obav z naplňování jeho životních vizi.
Lada: Jano, kde se lidé dozví o dalších připravovaných akcích, co to konkrétně bude a jak tě mohou zájemci kontaktovat?
Jana: Moje kurzy probíhají každý čtvrtek v Olomouci v Galerii Radosti vždy od 17 do 18 hodin.
Vícedenní kurzy pořádám v Mikulově, letos v termínech duben, květen, červen vždy v posledním týdnu v měsíci pa-so-ne. (Pozn.: videoukázku toho, jak Jana s lidmi pracuje na kurzu, najdete zde.)
A v létě nás čeká Prázdninová hlasová a pěvecká škola 15.-18.7.
Informace najdete na stránkách www.zpivaniduse.cz a na facebooku.
Jano, děkuji ti za rozhovor a přeji hodně úspěchů při tvé lektorské práci i na poli operního zpěvu.
Přeji všem krásné a šťavnaté jaro plným dechem.
Další články:
