Když se zaměříme konkrétně na vztahy partnerské, je to jedna z oblastí, kde se naše podvědomé vzorce projevují snad nejvíc. Postupem času ve vztahu začnou vždycky vyplouvat ty naše vnitřní programy, které máme naučené z dětství (např. "všechno, co udělám, je špatně") nebo které máme převzaté od rodičů (např. "žena je v podřízeném postavení"). Různých variant takových vzorců jsou stovky a není možné je všechny vypsat...
Partner nám po nějaké době soužití – aniž to ví - začne zrcadlit naše staré nezpracované věci, vzorce a témata. Dá se říct, že nám je vytahuje na povrch.
Opakovaně probíhající nepříjemné momenty stejného typu a naše nespokojenost se stavem věcí v partnerském vztahu většinou ukazují právě na vliv probuzených skrytých vzorců, které v nás dosud jen dřímaly.
V praxi vidím, že velmi často se sejdou takoví partneři, jejichž negativní vzorce a bloky se navzájem přesně doplňují.
Když nabídka neuspokojuje poptávku
Můžeme si to ilustrovat na "poptávce a nabídce" ve vztahu: co vy od partnera naléhavě potřebujete nebo chcete dostávat, to on neumí dávat a projevovat. A naopak. Obvykle to do sebe zapadne dokonale jako puzzle - velká poptávka po něčem na straně jedné, a nedostatek téhož na straně druhé.
🟢 Jeden např. potřebuje ve větší míře projevy pozornosti, péče, ochraňování apod., ale od svého protějšku se toho nedočká.
🟡 Nebo touží po tom, aby mu druhý naslouchal, zajímal se o jeho problémy, ale ten o tom nechce nic slyšet, vždycky odchází …
🟣 První chce víc uznání, respektu a necítí se sebejistě, ovšem druhý má tak trochu shazující přístup …
Bývá to pak samozřejmě příčinou konfliktů a zdrojem stížností té neuspokojené strany:
- "On mě vůbec nedokáže vyslechnout!"
- "Ona je tak málo starostlivá!"
- "Připadám si s ním už úplně neschopná!"
Klíč k řešení: práce na sobě a na svých podvědomých vzorcích
Řešením není měnit partnera, ale pochopit, že vám ve vztahu chybí něco, co jste postrádali už v dětství. A partnera/partnerku jste si „přitáhli“ přesně takového, aby vám to odzrcadlil a navedl vás na zpracování a dořešení toho vašeho starého deficitu. On totiž dělá jen to, co se "naučil" zase ve svém dětství. A většinou se to jeho a vaše téma přesně potká. Ale stížnosti na partnera tady v podstatě nemají smysl. Změnit to můžete nejlépe vy sami u sebe. Čtěte dále.
Očekávání v partnerském vztahu
Někteří lidé o sobě tvrdí, že nemají vůči partnerovi (partnerce) žádná očekávání, že je to tak lepší. Že se tím vyhnou případnému zklamání. Ve skutečnosti ale všichni něco čekáme - ať je to uvědomované víc, či míň, anebo je to jen podvědomé. Tady jsou základní věci, které toužíme ve vztahu zažívat:
🟥 cítit lásku, pozornost, zájem
🟧 zažívat porozumění, pochopení a naslouchání
🟨 dostávat podporu a pomoc
🟥 vnímat respekt, uznání a ocenění
🟧 cítit se v bezpečí
🟨 zažívat důvěru
🟥 cítit se pro druhého tou nejdůležitější bytostí a být na prvním místě
🟧 být přijímaný/á takový/á, jaký/á jsem.
A víte, co je zajímavé? Že jsou to úplně stejné potřeby, jaké jsme měli jako děti. Přesně tyhle věci chce každé dítě automaticky nacházet a cítit ve svém vztahu s rodiči a v jejich přístupu k němu.
Ne vždycky se to ale v původní rodině odehrává úplně optimálně. Z různých důvodů může některá dětská potřeba zůstat nenaplněná. Když s klienty procházím jejich dětství, dosti často tam něco takového odhalíme. A to je pak vždycky základem pro problémy v dospělém životě.
Vliv dětství na naše vzorce a vztahy
Pokud rodiče uvedené potřeby svému dítěti z nějakého důvodu nenaplnili, odnáší si z toho jejich potomek do života určité negativní podvědomé vzorce. Takové vzorce pak způsobí, že mu to bude chybět i v dospělosti. Bývá pravidlem, že v partnerském vztahu se stará zkušenost z dětství znovu zopakuje.
Takže když se ještě jednou podíváte na seznam výše, dá se říct, že toto všechno v partnerském vztahu najde a bude trvale dostávat jen ten, kdo už má tyhle potřeby naplněny z dětství. Když to už jednou v minulosti zažil, má to tedy uloženo ve svém podvědomí jako normu, a tím je vlastně předurčeno, jak bude vypadat jeho další realita (resp. partnerský vztah). Když to ale jako malý nezažil, vzniknou z nenaplněných potřeb jeho trvalé podvědomé programy.
Odstranění takových negativních podvědomých vzorců (programů) bývá častým tématem (a taky výsledkem) mých sezení s klienty. Zvyšujeme tím zároveň jejich spokojenost v partnerském vztahu, protože proměnou podvědomého nastavení se otevírá cesta k vytoužené změně. Více o tom, jestli v dospělosti je, nebo není možné dosytit nenaplněné potřeby z dětství, píšu ve starším článku Pravda o zpětném dosycení.
Co dělat, když mě partner v jednom kuse štve
Nespokojenost ve vztahu se ale netýká vždycky jenom nenaplněných očekávání nebo potřeb. Existuje spousta dalších věcí v běžném životě, které můžou jednoho na tom druhém po pár letech jejich společného soužití pěkně rozčilovat. Mimochodem jestli vás zajímá skutečná podstata a řídící mechanismus toho, že se někdo často rozčiluje, vzteká nebo křičí, plus jak se to dá řešit, můžu vás odkázat na svůj příspěvek Člověče, nemusíš se zlobit.
Když se vám ve vztahu nelíbí, co partner dělá (nebo nedělá), máte možná tendenci poukazovat na něj a vyčítat stylem "ty jsi takový a takový, ty můžeš za mé špatné pocity, to kvůli tobě jsem v jednom kuse rozčilená" atd.
A snažíte se ho nějak dotlačit, aby se choval a projevoval jinak. Aby se změnil.
Ale toto většinou nefunguje.
Jak dosáhnout změny ve vztahu? Oklikou a nepřímo.
Napřed se totiž můžete změnit v něčem vy, a tím se pak může posunout celá situace. Jak to udělat?
Je dobré se místo výčitek spíš začít ptát sám sebe: "Proč se mi to děje? Jak si připadám? Jak se u toho cítím? Znám tohle téma a tyto pocity z dětství?"
Opět to bývá právě vliv starých podvědomých vzorců, které jsou ve vás uloženy, že vám partner začne svými projevy a chováním připomínat něco nepříjemného, co je vám možná povědomé a co jste už kdysi zažili. Nebo něco podobného zažívala např. vaše matka ve vztahu s vaším otcem, a ve výchově vám tyto své vzorce bezděčně předala.
Když takové souvislosti najdete a pak třeba s terapeutem nebo nějakou vhodnou technikou tohle staré téma zpětně ošetříte (tzn. zahojí se případná stará zranění a odstraní se související podvědomé vzorce), začnete přitahovat jinou realitu než dosud.
Řadu věcí, které se ve vztahu snažíte zatím marně změnit, si totiž možná blokujete vy sami, aniž to tušíte.
On mě ničí! Aneb vztah s manipulátorem
I v takových vztazích, kde se jedna strana cítí manipulovaná nebo pod tlakem, často nacházíme základy pro tyto problémy už v dětství. Je dost možné, že ten, kdo je v pozici oběti svého partnera - manipulátora, zažil něco podobně nepříjemného už jako malý. Nějaká šikana nebo nátlak mu v dětství vadil úplně stejně, i když tehdy byla původcem jiná osoba a všechno mělo trochu jinou formu.
Často to bývá i někdo z rodičů, kdo se doma choval k dítěti manipulativním způsobem. Tak jako tak je v těchto případech potřeba terapeuticky zpracovat prvotní negativní zkušenosti s takovým způsobem jednání.
Manipulovaná žena se vlivem svého partnera ocitá v určité typické podvědomé roli, kterou obvykle zná zase z dětství. I tato naučená role (podvědomý vzorec) se dá odstranit z podvědomí, aby se do ní dotyčná znovu nedostávala. Pak už tedy nebude tím, s kým někdo manipuluje. A nastane to, že partner to buď postupně přestane dělat, anebo ona už na jeho hru nepřistoupí - už se nenechá manipulovat.
Co když souvislost chybí …
Pokud si v rámci terapie žena žádnou souvislost s dětstvím nevybaví, pracuje se čistě jenom s pocity a emocemi, které v ní mužovo chování aktuálně vyvolává. Ty se pak odbourají v místě jejich vzniku, tzn. zpracováním příslušné staré vzpomínky v podvědomé paměti (plus se může odbourat zase ta související podvědomá role). Takové zpracování vlastních nepříjemných pocitů, které proběhne až do úrovně podvědomí, je jednou z efektivních cest, jak aktuální problém s manipulátorem řešit. Umožní to, aby příští podobná situace už ženu nedostala do stejného vnitřního stavu a emočního ochromení, ve kterém se nedokáže bránit.
Jak už bylo uvedeno, souvislost s dětstvím je zde nejčastějším důvodem těchto problémů. Výjimkou jsou někdy partnerské vztahy, do kterých ženy vstupují velmi mladé (např. znají muže od svých 16 let, nebo se vdávají v 19 apod.). Mohou narazit na manipulátora či psychického "teroristu", i když se s tím samy v dětství nesetkaly. I tady ale využíváme stejných terapeutických postupů. Zpracování pocitů nebo vzorců se dá dobře provést regresním přepisem v hypnóze.
Všechny dětské zkušenosti s nerespektem, s tresty, agresí, nátlakem (a to třeba i mezi rodiči) budou mít tendenci se v budoucnu v nějaké formě opakovat, jestliže nejsou v podvědomé paměti zpětně ošetřeny. Jednoznačně to ukazuje praxe. Proto takové terapeutické zpracování, které se provede zavčasu, když je dotyčné(mu) dejme tomu kolem dvaceti třiceti let, představuje vlastně účinnou prevenci domácího násilí, teroru a dalších nežádoucích jevů.
Do pozice oběti se ve vztahu pochopitelně mohou dostávat i muži, a i pro ně platí vše výše uvedené.
V partnerském vztahu nejste nikdy jenom vy dva
Ne, nemám tím na mysli žádný vztahový trojúhelník. Ale je tam s vámi vždycky kromě vás dvou taky vaše i partnerovo dětství a vzory z původní rodiny. Je tam s vámi vaše minulost a všechno, co jste doma „posbírali“ zejména v první dekádě svého života. Je to uloženo ve vaší podvědomé paměti. Proto se stává, že některé věci jdou tak těžko měnit. Stojí za nimi podvědomé vzorce, které to skrytě řídí.
Jestli se vaši rodiče v dětství rozvedli, nebo jestli jejich vztah nebyl harmonický a úplně funkční, nejspíš jste od nich přebrali určité nežádoucí podvědomé vzorce, které budou postupně a nepozorovaně nahlodávat i vaše vlastní partnerství. Pro spokojený život v páru vás taky mohou znevýhodnit vnitřní programy, které se vytvořily v průběhu výchovy, vlivem rodičovského přístupu k vám. Co všechno jste mohli jako malí doma nasbírat a co všechno může být potenciálně škodlivé, to můžete dešifrovat na základě jednotlivých kapitol e-booku Výchova bez nežádoucích podvědomých vzorců aneb Vyvarujte se nechtěných rodičovských chyb.
Potřebujete pomoct s analýzou vašich vzorců nebo s řešením partnerských problémů? Chcete se zbavit negativního vlivu minulosti a vytvořit si pro sebe lepší vztah a svou lepší pozici v něm? Napište mi, a společně to vyřešíme.
Nejnovější příspěvky:
Celé toto je jen práce mysli – mysl vytvoří problém, a pak hledá jeho řešení. Pokud se s myslí ztotožníte, nic tím nevyřešíte. To, co zde píšete, zní pěkně, ale ve skutečnosti je to jen další hra konceptů.
Pokud jste skutečně probuzená, pak byste lidem měla říkat, že není co hledat, není co napravovat – a to zcela zdarma. Stačí si uvědomit, že mysl, myšlenky, tělo i emoce jsou jen pomíjivé jevy, ne to, kým skutečně jsme.
Celý spirituální byznys je past. Funguje na tom, že lidé věří, že jim ještě něco chybí. Učí je meditace, afirmace, práci s myslí… ale co když je to jen iluzorní řešení iluzorního problému?
👉 „Chcete klid? Udělejte toto a najdete ho.“
❌ Past! Klid je teď, ne někde v budoucnosti.
💡 Pravda? Už teď jste svobodní. Jakmile si to uvědomíte, není co hledat, není co kupovat, není co řešit. A tím se celý tento byznys zhroutí. Právě proto vám „učitelé“ nikdy neřeknou pravdu naplno – protože by pak neměli žádné studenty.
Chcete znát pravdu? Přestaňte hledat.
Děkuji Vám za Váš názor a za čas, který jste věnoval mému článku. Možná ještě nejsem dostatečně probuzená, ale zajímalo by mě – bude ten stav probuzení pak spojený i s tím, že člověk už nebude nic a nikoho posuzovat, hodnotit a odsuzovat? Tak daleko já totiž zatím ještě nejsem 🙂