Ještě pořád nevěříte, že myšlenky tvoří realitu?

Příběh, který se mi stal v roce 2014, dokazuje, že sílu mysli není radno podceňovat. Běh našeho života mohou výrazně ovlivňovat jak naše vnitřní podvědomé vzorce, za které většinou sami nemůžeme, tak také myšlenková aktivita vědomé mysli, kterou jsme schopni sami ovládat. A zatímco negativní myšlení nám vše jenom komplikuje, pozitivní tvůrčí aktivita snad ve svých přínosech nezná mezí ….

Jak jsem si našla kancelář

V minulosti se moje práce s klienty odehrávala doma. Měli jsme jednu místnost blízko vstupu vyhrazenou jako domácí pracovnu a v ní probíhala dlouhé roky moje terapeutická sezení. Na domě jsem tehdy neměla ani žádnou ceduli se svým jménem nebo s nabízenými službami … V jisté době ale už toto uspořádání u nás doma přestalo vyhovovat a začala jsem se zamýšlet nad samostatnou kanceláří mimo domov.

Neměla jsem nejmenší ponětí, jak a kde by mohla moje nová pracovna vzniknout. Chodívala jsem po městě – třeba s dětmi ráno do školy – a cestou jsem si v některých klidnějších ulicích představovala, jak u některých domovních dveří hlásá nápis na zdi, že zde sídlí psycholožka Skulilová …

Jeden z domů se mi pro mé fantazie obzvlášť zamlouval; v přízemí byla nepoužívaná provozovna se samostatným vstupem z ulice. Pokaždé, když jsem šla kolem, nezapomněla jsem přiživit svou opojnou představu, že právě tady, všem na očích, bych třeba jednou mohla mít tu svou první opravdovou a profesionálně vyhlížející poradnu.

Doma jsem si často po chvilkách přehrávala v mysli svůj vlastní nový scénář. V něm jdu malebnou uličkou, po levé straně v řadě domů pak odemykám dveře své provozovny a z prostoru malé útulné čekárny procházím dveřmi vpravo do zařízené pracovny se dvěma křesly, kde za chvíli proběhne pracovní schůzka s klientem …

Líbil se mi velice ten nový, dosud nepoznaný pocit, být majitelkou vlastní psychologické kanceláře u nás ve městě.  Ráda jsem si ten pocit při tom snění vychutnávala.

Přišlo září

Děti postoupily do vyšší třídy a už nebylo potřeba je každé ráno doprovázet. Ale když měly mít ten podzim poprvé na rozvrhu tělocvik, syn toho měl zrovna nějak víc na nesení do školy, a ještě k tomu ten úbor, tak jsem se uvolila, že mu tedy ráno s věcmi pomůžu a půjdu ještě s ním.

Vycházím pak od školy sama domů a v hlavě si vykresluji zpáteční trasu – tentokrát to vezmu parkem a příjemně se projdu. Do souběžné ulice se mi tehdy jaksi nechtělo. Pak jsem se nad něčím zamyslela a najednou zjišťuji, že mě nohy neplánovaně nesou přece jen do té ulice, mimo park.

A tak tedy opět po delší době procházím kolem svého „vyhlédnutého“ domu a v duchu se s ním tak jako už tolikrát předtím pozdravím. „Kéž by to tady byla moje kancelář,“ znovu se zasním.

A pak se vše propojilo (ale jinak, než si myslíte)

Za malým náměstíčkem ulice pokračuje dále a já přicházím k nižší rohové budově s velkoprostorovou prodejnou nábytku. Nějaký papír visí v jednom z oken. Když se přiblížím, překvapeně čtu: ZDE KANCELÁŘ K PRONÁJMU. INFORMACE V ORDINACI. Cože? Jaká kancelář? Jaká ordinace? A kde je Nábytek? Nechápu.

Za rohem pak spatřím nový, opravený vstup a přes sklo vidím zcela přebudovaný interiér. Po Nábytku ani stopy. Nikde nikdo, zamčeno. Uvnitř, za dalšími, celoskleněnými moderními dveřmi je průhled do nové čekárny.

Koukám, čtu, nevěřím: doktorka B.? To je přece ta mladá sousedka od nás z ulice! Má novou ordinaci? Tady? Asi když jsem tudy přes prázdniny nechodila, tak to zřejmě stihli přestavět, uvažuji.

Chvíli obcházím zamyšleně kolem dokola a hlavou mi běhá ta nabídka pronájmu. Nejistota se ve mně mísí s nadšením. Volná kancelář? To jako fakt? Takovýhle nový, nádherný a v centru umístěný prostor, jako je tento – nic lepšího bych si ani nemohla přát! Ten pocit vzrušení a rozechvění si možná dokážete představit.

Určitě už taky tušíte, jak to celé dopadlo. A dostala jsem i velmi slušné cenové podmínky. No a samozřejmě – moje poradna sídlí za těmi dveřmi vpravo vedle čekárny a dům je na levé straně ulice.

Perlička na závěr

„ Paní Skulilová, v místnosti je zatím ještě nějaké neodvezené vybavení. Patří to paní, která si tady původně měla zřídit své pracoviště, ale protože dlouhodobě onemocněla, rozhodla se pustit to místo, aby nám ho neblokovala,“ řekla mi tehdy doktorka B., když jsem si s ní domlouvala pronájem.

Ještě dnes, po čtyřech letech, když to píšu, se mi u toho vážně chce až brečet. Jak se tenkrát neskutečně seběhly všechny okolnosti tak, aby se mohla zrealizovat má vysněná představa o nové kanceláři, ve které pracuji dodnes. A přesně v té ulici, kde jsem si to vysnila.

Kdybych tamtudy procházela o pár dní později, mohlo být to místo už obsazené. Ale ta kancelář tam čekala na mě. Vznikla z představy, na které jsem vědomě pracovala a která se mi zpočátku jevila úplně nereálná.

Když si spřádáte své plány a prožíváte v představách zhmotnění svých budoucích cílů, je opravdu zbytečné dělat si starosti o to, jak by se něco takového vůbec mohlo splnit, jak to jen zařídit a jakým způsobem. Prostě trpělivě tvořte a Vesmír už si nějakou cestu najde …

Fotku popisované rohové budovy si můžete prohlédnout v Kontaktech na mých stránkách.

 

Autor: Lada Gracy Skulilová

"Jsem expertkou v oblasti psychických, psychosomatických a vztahových problémů a jejich řešení. Mou velkou vášní je odhalovat u klientů skryté podvědomé vzorce, které stojí za většinou jejich potíží. Protože vím, jak tyto negativní podvědomé vzorce v dětství vznikají, jsem schopna vést rodiče tak, aby je při výchově nevkládali do svých dětí. Ukazuji dospělým, jak očistit od nežádoucích podvědomých vzorců i jejich vlastní vztah a jak ho povýšit na plně funkční a vzorový pro ně samotné i pro jejich děti." Můj příběh si přečtěte zde >>

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *