P.S.
Poté, co výše uvedený text vyvolal na Facebooku negativní ohlasy mezi příznivci systému „Nevýchova“, který zmiňuji, rozhodla jsem se doplnit celý článek ještě o pár vlastních názorů k tomuto inovativnímu směru ve výchově. Pro nezasvěcené je potřeba zdůraznit, že tzv. Nevýchova je něco jiného než volná výchova.
Nevýchova je pro mě pouze experiment
Systém Nevýchova je relativně nový, vznikl před 17 lety. Autorka uvádí, že jeho účinnost prověřily za tu dobu již tisíce rodičů. Bohužel však zatím nemáme žádné zprávy o tom, jak děti, které prošly Nevýchovou, obstojí v dospělém životě.
A dokud chybí zpětná vazba, která by ukázala, jak s odstupem let takový člověk - když je mu třicet, pětačtyřicet let - funguje ve vztazích, v komunikaci a jak je spokojený během následujícího života, bude celý výchovný systém jen a pouze experimentem, jehož výsledek není prokázán. Už jen kvůli tomu bych byla krajně opatrná.
Obstojí dítě později v partnerství?
Zůstaňme ještě u výše zmíněné ukázky, jak se v Nevýchově s dítětem vyjednává (já řeknu, co potřebuji + ty řekneš, co potřebuješ atd.). Běžně může nastat tento scénář: matka bude uplatňovat takový přístup vůči své dceři, a otec tento způsob komunikace používat nebude (protože dejme tomu neabsolvoval stejný kurz o nevýchově). Pak dceři v budoucnu mohou vzniknout problémy v partnerském vztahu:
Ona bude v duchu svých zakořeněných podvědomých vzorců stále více od partnera vyžadovat, aby se v každé situaci o potřebách jednoho a druhého diskutovalo a aby se toto téma nahlas řešilo.
Ale partner bude mít přístup jiný – jednak proto, že partnera si na základě obecně platných zákonitostí zvolí podle vzoru svého otce, a jednak se nedá předpokládat, že její partner v dětství také prošel „nevýchovou“ a že bude na tento způsob komunikace zvyklý. Tak mohou ve vztahu snadno vzniknout třecí plochy a ani jeden z partnerů se nebude cítit dobře.
Zajímavý článek, jen… měla bych dva postřehy. Zaprvé, se šikanou jsem se setkala hned několikrát na různých místech. Do školy jsem začala chodit koncem devadesátých let, jestli byly tehdejší děti nevychované v důsledku volné výchovy nejsem schopná posoudit. Podle svých zkušeností a toho, co jsem slyšela od starších generací, se ale nemohu zbavit jedné otázky: opravdu je dnes šikany víc, nebo se o ní především víc mluví? Jak moc všechny ty statistiky zkresluje skutečnost, že v dřívějších dobách se šikana prostě víc zametala pod koberec? Je vzhledem k tomu nějaké relevantní porovnání vůbec proveditelné?
A pak k fungování ve vztazích. Předesílám, že o Nevýchově moc nevím a nemám děti. Jen… dívám se na generace dnešních dospělých, co zakládají rodiny. Většinou třicátníci a starší. Nemyslím, že velká část z nich prošla nějakou tou alternativní výchovou. A stejně zhruba 50% manželství končí rozvodem. A to nikdo nepočítá rodiny nesezdaných párů, které se rozpadnou, jinak by ta statistika vypadala o dost hůř. Nemůžu si pomoct, ale tak nějak mi přijde, že lidí, které klasická výchova nedovedla připravit na soužití s druhými, je ve výsledku většina. Možná se ukáže, že všechny ty alternativy jsou ještě horší. Pak tedy budeme vymírat o něco rychleji.
Domnívám se, že lidé, kteří hledají alternativy, si zkrátka uvědomili, že spousta toho, co po staletí nějak drželo společnost (škola, tradiční rodina), je dnes v krizi. Zpět se vrátit nelze, svět nikdy nebude stejný jako před padesáti či sto lety. Je tedy nutné hledat cesty, jak dál fungovat.
Netvrdím, že to vím. A myslím, že až se mi konečně ten vytoužený prcek narodí, bude to jedna velká improvizace:-D
Julie, děkuji Vám za komentář. Pokud jde o fungování vztahů a také o způsob výchovy, kloním se právě k návratu ke klasickým hodnotám – muž i žena mají v rodině a při výchově své tradiční role (např. matka – ochranitelská náruč, otec – vymezení řádu, hranic a uvádění dítěte „do světa“) a je potřeba, aby se k těmto svým základním rolím a ke své přirozenosti vrátili. Aby muž byl mužem a žena opravdu ženou. Pak také mohou být správným příkladem pro své děti. A právě příkladem a vzorem se vychovává … Zároveň ve výchově hrají roli vzorce z Vaší původní rodiny. Je důležité se vymanit z jakýchkoliv starých disharmonií a zpětně zahojit nepříznivé dětské prožitky, aby se negativní vzorce nepřenášely na další generace. Pokud Vás tato témata fungování rodiny a muže a ženy v ní více zajímají, doporučuji Vaší pozornosti knihy, videa a názory uznávaného českého pedagoga Marka Hermana.