Zvládnu to, nezvládnu to …

A tak než se v našich sezeních vůbec začneme snažit o pozitivní změnu v jejím prožívání, bude potřeba pracovat na vytvoření jasné představy, čeho přesně chce dosáhnout. Cíl je totiž to první, co musíme mít ujasněno, chceme-li se někam posunout.

Strach dopředu

Jde o nejhorší variantu, jak přistupovat ke zvládnutí nějakého úkolu nebo záměru. U mých klientů a také běžně v životě se nejčastěji jedná o strach, že něco nezvládnu nebo že neobstojím.

Obvykle je spojený i s fyzickým projevem – může to být lechtání v žaludku, vnitřní chvění, chvilkové sevření aj.

Obavy a strach je obecně potřeba nahradit myšlenkami typu „zvládnu to“, „daří se mi …“, „procházím situací bez problémů“ apod. Aby toto přesvědčování sama sebe zabralo, musíme si svůj strach nejprve přiznat a přijmout ho s tím, že je v pořádku se obávat.

Když si ujasníme, které myšlenky nám navozují strach, přeformulujeme pak tyto věty na pozitivní (opačné) a použijeme je jako afirmace.

K tomu přidáváme vizualizaci takového průběhu, který je pro nás optimální a žádoucí, představujeme si pokud možno konkrétně a do detailů, jak celá situace dobře dopadne, a prociťujeme, jak se chceme při jejím zvládání cítit.

Právě příjemný pocit z imaginárního předjímaného úspěchu účinně pomáhá k emocionálnímu přeladění ze stavu obav do stavu klidu a jistoty. Takto sami sebe připravujeme na dobré zvládnutí. Je ale potřeba vyhradit si na toto přelaďování chvilku času, nerušeně a o samotě.

Následující dvě kategorie překážek se uvedenému strachu z neúspěchu trochu podobají a k jejich překonání můžeme také používat shora uvedené postupy, tj. afirmace a vizualizaci.

Podceňování sama sebe předem

„Jak ten pohovor asi dopadne - určitě tam budou všichni lepší než já“, „vím, že až to dokončím, nevyrovná se to projektům ostatních“. To je nízká sebedůvěra. V podstatě jde o výše zmíněný problém, ale pocit strachu tady nemusí být tak silný. Při pochybnostech o sobě se často porovnáváme s ostatními: „nejsem tak dobrá jako oni…“.

Jestli si nevěříte jenom pro tento konkrétní úkol, můžete své obavy rozptýlit vzpomínáním na to, čeho jste dosáhli v minulosti a také shora popsanými technikami.

Ovšem v případě, že podceňování je vaším typickým charakterovým rysem, bude užitečné odstranit jeho příčinu. Jedná se totiž o vypěstovaný postoj. Pomocí hypnoterapie se nám obvykle daří velmi dobře problém zvládnout. Pro ilustraci, jak taková terapie probíhá, uvádím konkrétní případ z praxe.

V každém případě porovnávat se příliš s ostatními nedoporučuji. Život, cesta i osud každého člověka je jedinečný!

Očekávání neúspěchu

„Myslím, že ta schůzka nevyjde“, „to se mi jen těžko podaří“, „stejně mě nevezmou“. Náprava je stejná jako u zvládání strachu, tedy přeformulování svých úvah v posilující a motivující věty a opakované přehrávání vnitřního „filmu“, v němž hrajeme roli úspěšného aktéra.

"Nemůžu se dokopat"

V této situaci mi pomáhá, když začnu jen drobným a nenáročným prvním krokem – začít je totiž právě to nejdůležitější. Když se mi do něčeho silně nechce, často mě rozhýbe zaměření na přípravu – na počátku se pustím pouze do přípravy nutné k tomu, abych mohla s úkolem začít.

Jde o to, že příprava přece ještě není samotný úkol, takže jí se ta nechuť netýká a klidně ji můžu udělat! Pak už se to obvykle rozjede samo. Obecně platí, že čím déle budeme úkol odkládat, tím větší překážkou se pro nás bude stávat.

U nevábných záměrů typu vytřídit všechny věci v komoře (což obnáší spoustu napěchovaných polic a regálů) překonávám svou nechuť tím ústupkem, že začnu nejdříve pouze s jednou (nebo dvěma ..) policemi. To není zas tak velké sousto, nejspíš to celkem rychle zvládnu, no a pak se uvidí.

Problém s dotažením

Taky znáte to schéma – úžasný nápad, snadný start, pokračování do ztracena, dokončení v nedohlednu? Sama často bojuji s množstvím započatých záměrů, které se pak horko těžko daří dokončovat. „Co dřív?“ - to je moje časté dilema.

Jsou typy lidí, kterým jdou dobře začátky a starty. Nemají nouzi o nápady a s chutí se pouštějí do jejich rozjezdu. S dokončováním ale mohou mít problém, není pro ně tak atraktivní. Nejsou na to prostě dělaní.

Na rozdíl od nich existují realizátoři, ti zase dokončují a dotahují rádi a úspěšně. Někdy jsou to puntičkáři až perfekcionisté. Jsou zaměření na výsledek. S nápady a inspirací to u nich může být naopak slabší.

Selhání, neúspěch

Někdy bohužel zjistíme, že se záměr vůbec nepodařil. Tehdy se můžeme se svými pocity dostat až na dno. I když je reakce každého člověka a stupeň jeho rozhození v takové chvíli silně individuální, jedná se tu v podstatě o stav krize.

Prvním pravidlem v krizi je nepřemýšlet o ní. Vzniklý problém bychom svými myšlenkami jen posilovali. Jak se chovat a co dalšího dělat pro snadnější překonání krize, si můžete přečíst na mém webu zde.

Čím častěji jste v minulosti při plnění záměru prožívali negativní zkušenosti a selhání, tím hlouběji v podvědomí je tento „program“ uložen a oslabuje vás v dalším úsilí.

Jestli vás zaujala technika vizualizace a používání afirmací, přináším podrobnosti:

Vizualizace

Nejlepší cesta, když si chceme konkretizovat a "přitahovat" svůj cíl, je představovat si v klidu se zavřenýma očima hotový výsledek – tzn. už mám, resp. už jsem udělala, co jsem chtěla, vnitřním zrakem to vidím před sebou. Tomuto procesu můžeme říkat vizualizace.

Dobrý pocit, který v tu chvíli očekávám, je důležitou součástí této vizualizace. Proto věnujte při torbě cílové představy pozornost také uvědomění si svého uspokojení, radosti, štěstí, nebo jiné příjemné emoce, kterou vám splnění záměru přineslo.

Vizualizace je užitečná tehdy, když o cíli nemám ještě úplně jasno, nejsem si jistá jeho dosažením a chci svůj cíl podpořit, anebo když se jedná o komplexnější záměr nebo sen (např. domek se zahradou). Jednu svou úspěšnou vizualizaci popisuji v článku Ještě pořád nevěříte, že myšlenky tvoří realitu?

Afirmace

Samotná představa cíle a našeho souvisejícího pocitu uspokojení napomáhá tomu, abychom ho snadněji dosáhli. Můžeme k tomu přispět ještě slovní formulací, která náš postup k cíli popisuje, tzv. afirmací. Je to věta nebo souvětí, které vyjadřuje naše přání či touhu, jak by se měla celá věc odvíjet a jak by měla dopadnout.

Příklady:

• Zkoušku z češtiny zvládám úspěšně, v pohodě a bez problémů.
• Postupně nacházím řešení své situace.
• U pohovoru jsem klidná a vím, co říct.
• Stávám se známým a úspěšným odborníkem.

Svou větu si opakujeme nahlas, anebo v duchu co nejčastěji. Oproti mechanickému přeříkávání je lepší se na obsah plně soustředit a představovat si zároveň pocit, kterého chceme dosáhnout.

Když si větu přehráváme při probouzení nebo při usínání, snadněji přejde do podvědomí. Takto vnitřně přijatá afirmace nás naladí na správnou vlnu tak, abychom k sobě žádoucí realitu "přitáhli".

Celý proces vyžaduje trpělivost a víru, že cílová situace jednou nastane. Počítejte s tím, že pro větší cíle bude potřeba vytrvat minimálně tři týdny a většinou i déle. Některé změny si připravujeme roky... Znění formulace pokud možno neměníme.

PŘEJI VÁM HODNĚ ÚSPĚCHŮ PŘI REALIZACI VAŠICH SNŮ A CÍLŮ!